Věteřov, okr. Hodonín, Jihomoravský kraj

Na katastru obce Věteřov se nachází opevněné výšinné sídliště z doby bronzové, které dalo název jedné z pravěkých kultur (věteřovská kultura) a také středověké tvrziště. Pravěké hradiště se rozkládá na vrcholcích Lysých (Věteřov 1) a Nových (Věteřov 2) hor. Poloha Věteřov 1 je opevněna valem a příkopem a její půdorys je přibližně kruhový o průměru asi 100 m. Povrchovými sběry, které na místě prováděli archeologové v 80. a 90. letech 20. stol., byly nalezeny artefakty únětické kultury ze starší doby bronzové. Jižním směrem se nalézá na protáhlém hřbetu, orientovaném ve směru sever–jih, poloha Věteřov 2. Jeho severní část v trati „Rovinky“ má přibližně trojúhelníkovitý půdorys. Směrem k jihu hradiště pokračuje a celková rozloha je odhadována asi na 16 ha. Opevnění v podobě valu s příkopem je bohužel dosti zničené zemědělskou činností. Množství nálezů, objevených především na vrcholku a východním svahu návrší Nových hor, umožnilo datování do starší doby bronzové (věteřovská kultura). Strategická poloha sídliště s dobrým rozhledem široko do kraje poskytovala útočiště lidem s materiální kulturou, která svými projevy připomínala vyspělé civilizace východního Středomoří.

Středověké tvrziště Věteřov se tyčí nad dnešní obcí při jejím jihovýchodním okraji. Jádro mělo původně zřejmě kosoúhelný tvar o stranách s délkou 30 a 40 m. Na základě hojných nálezů přepálené mazanice je předpokládána dřevěná zástavba. Tvrz byla chráněna příkopem a valem, jejichž zbytky jsou nepatrně zachovány na severovýchodě. Malé předhradí bylo situováno na jihovýchodě. Existence tvrze je předpokládána již v polovině 14. stol. K jejímu zániku došlo za husitských válek v 1. polovině 15. stol. a již nebyla obnovena.

Literatura: Čižmář 2004; Hosák – Zemek a kol. 1981; Plaček 2007; Stuchlíková – Macháček 1990.

Navigační bod: N 49°1'39.513", E 17°3'52.444" (akropole, severní část hradiska v poloze Lysé hory).