Třebsko, okr. Příbram, Středočeský kraj
Čtyřúhelníková valová ohrazení doby laténské
(200–50 př. Kr.)
Katastrální území Třebsko je jediným v České republice, na němž byla zachycena hned dvě laténská čtyřúhelníková ohrazení. Lidovou tradicí byly oba areály považovány za polní opevnění z třicetileté války, v okolí však přítomnost žádných vojsk tohoto období doložena není, a ohrazení mají naopak některé charakteristické rysy laténských památek typu Viereckschanze. Oblast tzv. České Sibiře není příliš úrodná a výhodná pro sídlení, takže existence hned dvou takových areálů mohla být způsobena jedině bohatými zdroji surovin. Čtyřúhelníková valová ohrazení bývají ostatně často interpretována jako sídla elity, která ovládala těžbu zlata; ta je doložena nedalekými rýžovišti na Podrejžském potoce. Areál Třebsko 1 tvoří dodnes až 2,5 vysoký val, zatímco pozůstatky druhého objektu jsou již téměř rozorány.
Literatura: Píč 1893; Jansová 1968; Waldhauser 1987; Waldhauser a kol. 1989.
Navigační bod: N 49°37'40.86", E 13°58'13.97" (jihovýchodní nároží areálu Třebsko 1); N 49°36'48.44", E 13°58'47.71" (střed areálu Třebsko 2).
Vysvětlivky k mapám: A – lépe zachovaná část rýžovnických sejpů na Podrejžském potoce; B – hůře zachované sejpy. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Archeologický atlas Čech – TřebskoJansová, L. 1968: Mšecké Žehrovice und die Frage der Viereckschanzen in Böhmen, Archeologické rozhledy 20/4, 470–489, 571–572.Píč, J. L. 1893: Archaeologický výzkum ve středních Čechách v r. 1893, Památky archeologické 16/1, 329–362, 417–438.Waldhauser, J. 1987: Čtyřúhelníkové valy u Třebska na Příbramsku. Příspěvek k hypotéze J. V. Bezděky o vztahu keltských kultovních míst k dolování. Vlastivědný sborník Podbrdska 38–39, 279–312.Waldhauser, J. a kol. 1989: Montánní archeologický výzkum na lokalitě Třebsko na Příbramsku. In: P. Šimek (ed.), Hornická Příbram ve vědě a technice 1989, Příbram, 1–36.