Pasohlávky, okr. Brno-venkov, Jihomoravský kraj
Hradisko u Mušova – římská vojenská pevnost
(2. století po Kr.)
Archeologická lokalita Hradisko u Mušova je situována na severním břehu vodního díla Nové Mlýny, na mírně vyvýšené ostrožně původně nad aluviální krajinou kolem soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky. Nejstarší archeologicky zjištěné stopy sahají do starší doby bronzové, nejvýznamnější archeologickou komponentou jsou však objekty a nálezy, které v místech zanechalo římské vojsko a jeho doprovod v prvních stoletích po Kristu, především v období markomanských válek (166–180 po Kr.). Rozsah plochy s římskými stavbami a fortifikacemi zabírá více než 32 ha. Na severní straně Hradiska se nachází mohutná hradba, na východním svahu byla odhalena přítomnost okrsku římských řemeslníků, v níže položených částech jižního a jihovýchodního svahu byly objeveny základy rozměrných dřevěných staveb, mj. brány, obytné budovy a vojenské nemocnice. V posledních letech byly na lokalitě a v jejím okolí vybudovány naučné stezky a od června 2020 se tam nachází též Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše.
Literatura: Droberjar 2002; Komoróczy 2008; Komoróczy a kol. 2010; 2016.
Navigační bod: N 48°54'16.5", E 16°34'22.4 (Mušov, Římský vrch, u návštěvnického centra).
Vysvětlivky k mapám: A – obytný dům a lázně; B – dílny; C – brána; D – obytný dům (?); E – nemocnice; F – opevnění. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Komoróczy, B. 2008: Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994–2007. In: E. Droberjar, B. Komoróczy, D. Vachůtová (eds.) 2007: Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů. Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno 37, 391–438.Komoróczy, B. a kol. 2010: Po stopách římských legií v kraji pod Pálavou. Pasohlávky.