Oparno, okr. Litoměřice, Ústecký kraj
Pravěké a středověké lomy na kámen
(150–50 př. Kr., raný středověk)
V těsném sousedství Oparna se rozkládá rozsáhlý areál těžby kamene pro výrobu rotačních mlýnů. Rotační mlýny neboli žernovy se skládaly ze dvou kamenů (pevného a pohyblivého), mezi nimiž bylo mleto obilí. Představovaly významnou technologickou novinku, která v době laténské nahradila starší drtidla, běžnou součástí domácnosti se však staly až v raném středověku. Jejich výroba a distribuce vyžadovaly poměrně složitou společenskou organizaci; v době laténské se totiž surovina na výrobu žernovů těžila pouze na několika místech v Čechách a po základním opracování byla exportována na vzdálenost i více než 100 km. Podle velikosti jam a nalezených polotovarů byla východní část lomů u Oparna využívána v době laténské, západní v raném středověku. V okolí pravděpodobně fungovala řada dalších, dosud nepopsaných těžebních areálů.
Literatura: Zápotocký 1969; Waldhauser 1981, 2012b.
Navigační bod: N 50°32'23.71", E 14°00'40.17" (počátek těžebních jam).
Vysvětlivky k mapám: A – východní část lomu z doby laténské; B – západní část lomu z raného středověku. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Archeologický atlas Čech – OparnoWaldhauser, J. 1981: Keltské rotační mlýny v Čechách. Památky archeologické 72, 153–221.Waldhauser, J. 2012b: Užívání vápence, kaolinitu a opuky během keltského osídlení Čech. In: G. Březinová – V. Varsik (ed.), Archeológia na prahu histórie. K životnému jubileu Karola Pietu, Nitra: Archeologický ústav SAV, 443–446.Zápotocký, M. 1969: K významu Labe jako spojovací a dopravní cesty, Památky archeologické 60/2, 277– 366.