Břeclav, okr. Břeclav, Jihomoravský kraj
Pohansko u Břeclavi – velkomoravské hradiště
(6. století až 1. polovina 10. století)
Pohansko u Břeclavi náleží k dobře prozkoumaným velkomoravským hradištím na našem území. Leží asi 2,5 km od města Břeclavi v prostoru lužního lesa na rozloze asi 28 ha. Na lokalitě jsou evidovány doklady lidské přítomnosti z období mezolitu, neolitu a také doby laténské, zásadní význam místa však tkví v jeho soustavném osídlení v raném středověku. Z časně slovanského a starohradištního období pochází žárové pohřebiště s 55 hroby a neohrazená osada v severní části hradiště. Od počátku 9. stol. mělo hradisko podobu oválného jednoprostorového areálu obehnaného vysokou hradbou skořepinové konstrukce, jejíž pozůstatky jsou v terénu znatelné dodnes. V severozápadní části centrálního areálu byl odkryt ohrazený velmožský dvorec o rozloze asi 1 ha. Byl obehnán palisádou a uvnitř se nacházel mimo obytnou část s domy na kamenných podezdívkách také velkomoravský kostel s pohřebištěm. Druhý velkomoravský kostel byl objeven v r. 2006 v prostoru severního předhradí. Kromě centrálního ohrazeného areálu jsou doklady velkomoravského osídlení známy také z jižního a severního předhradí a ze zázemí hradiště. Systematické archeologické výzkumy hradiska provádí již přes 60 let Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně.
Literatura: Dostál 1975; 1982; Dresler 2011; Drozdová 2005; Vignatiová 1992.
Navigační bod: N 48°43‘55.55“, E 16°53‘49.416“ (kostel ve vnitřním prostoru hradiska).
Vysvětlivky k mapám: A – vnitřní prostor hradiska; B – jižní předhradí; C – severní předhradí; D – východní podhradí; E – severní podhradí; F – velmožský dvorec; G – východní brána. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Dostál, B. 1982: K časně slovanskému osídlení Břeclavi-Pohanska. Brno.