Žalov, okr. Praha-západ, Středočeský kraj
Raně středověké hradiště Levý Hradec
(9.–12. století)
Hradiště Levý Hradec. Areál akropole s kostelem sv. Klimenta.
Foto K. Kačerová, 2014.
Přestože na Levém Hradci sídlili lidé již v pravěku, vrchol jeho významu spadá do období raného středověku. Prostor budoucího hradiště byl osídlen kolem poloviny 9. století a záhy opevněn dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou plentou, která byla následně rozšířena, přestavěna a místy doplněna o palisádu a příkop. Levý Hradec je považován za původní sídlo knížete Bořivoje I., který zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat nejstarší kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klimentovi. Dlouholeté archeologické výzkumy dokládají, že v 10. století představoval Levý Hradec se svým zázemím na levé straně Vltavy (neopevněnými osadami a pohřebišti) a sídlišti kolem hradiště Klecany na pravém břehu významné mocenské centrum. Politický projev tohoto postavení naznačuje volba Slavníkovce sv. Vojtěcha druhým pražským biskupem, ke které došlo v r. 982 právě na Levém Hradci. V 11. století začal význam hradiště upadat, až byla nakonec na okraji jeho akropole založena ve 13. století vrcholně středověká ves.
Literatura: Borkovský 1965; Tomková 2001, 2009; Daněček a kol. 2011; Tomková a kol. 2012.
Navigační bod: N 50°10'07.89", E 14°22'26.10" (informační tabule za vstupem do akropole).
Vysvětlivky k mapám: A – akropole; B – předhradí; C – pravděpodobné další předhradí; D – rokle Ve Vikouši mezi akropolí a předhradím; E – pohřebiště v žalovské cihelně zkoumané I. Borkovským; F – starší hrobové nálezy z cihelny; G – pohřebiště zkoumané v l. 2003–2011; H – pravěké hradiště Řivnáč. Mapové značky viz sekci Ke stažení.
Texty vybraných článků a zpráv k dalšímu studiu. Úplné citace jsou obsaženy na kartě Ke stažení v souboru Seznam literatury.
Archeologický atlas Čech – ŽalovTomková, K. 2009: Neuere Grabungen auf dem slawischen Burgwall Levý Hradec (Böhmen). In: Biermann, F. – Kersting, T. – Klammt, A. (Hrsg.), Siedlungsstrukturen und Burgen im westslawischen Raum, Beiträgezur Ur‐ und Frühgeschichte Mitteleuropas 52, Langenweissbach, 77–82.Tomková, K. a kol. 2013: Dva žalostné omyly aneb Ještě jednou o dvou zlatých špercích z Jírovy sbírky, Archeologie ve středních Čechách 17, 2013, 185–205.